Takže, o komunikaci u amerických kadeřavých koček... Kdo by to byl řekl, že?
Nedávno jsem si všiml, že tyhle kočky nejsou jen o těch jejich legračních uších, ale taky o tom, jak se vyjadřují. Vážně!
Vokalizace? No jasně!
Přemýšlel jsem, kolik toho vlastně "napovídají". A překvapilo mě, že nejsou zrovna nejukecanější. Ale když už, tak to stojí za to.
Někdy vydávají takové tiché mňoukání, skoro jako by šeptaly. To je tak roztomilé! Ale pak jsou dny, kdy mají co říct a to je pak koncert.
Jednou jsem o tom mluvil s kamarádkou a ta říkala, že její americká kadeřavá kočka komunikuje hlavně pohledy a gesty. Fakt? To jsem nevěděl...
A co jejich způsob komunikace?
- Láskyplné otírání o nohy (to miluju!)
- Hrátky s hračkami – jako by říkaly: "Hej, pojď si hrát!"
- Ty jejich uši – někdy se zdá, že jimi vyjadřují emoce. Bláznivý, co?
Někdy si myslím, že rozumí víc, než dávají najevo... Ale pak si nejsem jistý.
Vlastně, teď když o tom přemýšlím, možná je to právě ta jejich tajemnost, co mě na nich tak fascinuje.
Takže komunikativnost a vokalizace u tohoto plemene je... no, možná trochu záhadná. Ale to je na tom to kouzelné, ne?
📌 Hlavní článek na toto téma