Už jste někdy viděli kočku s tak kudrnatou srstí, že jste si pomysleli: "To snad není ani možné!"? No, přesně to jsem si řekla, když jsem poprvé narazila na plemeno Selkirk Rex.
Tělo této kočky je prostě... no, jak to jen říct? Je robustní a mohutné, ale přitom tak nějak působí plyšově. Není to ten typ kočky, kterou byste viděli přeskakovat strchy v noci - ehm, střechy (ups). Ale vážně, když ji vezmete do náruče, je to jako držet klubíčko načechrané bavlny - či co.
Někdy se sama sebe ptám: Je to opravdu kočka, nebo plyšák, co ožil? Vážně, když ji vezmete do náruče, je to jako držet klubíko načechrané bavlny - nebo něco takového.
A ta hlava! Páni, ta hlava je kulatá jako míč. Má výrazné tváře a ty malé uši, které jsou často také pokryté kudrlinami. Je to jako by měla permanentní špatný vlasový den, ale v tom nejlepším smyslu slova. Jednou jsem se přistihla, že jí závidím ty kudrliny. Vážně? Jo, vážně.
Jednou jsem se s kamarádkou dohadovala o tom, jestli má její kočka větší oči než Selkirk Rex. No, může být! Ale oči Selkirka jsou něco speciálního. Velké, kulaté a často se zdají být plné překvapení nebo něčeho takového. Je to jako by se neustále divila světu kolem sebe. Nebo možná jen hledá, kde jsou další dobroty?
Musím se přiznat, že někdy mám zmatek v tom, jak tyhle kočky popsat. Jsou tak jedinečné! Takže tady je malý seznam toho, co mě na nich fascinuje:
Někdy si říkám, jestli je to opravdu kočka nebo nějaký mimozemšťan v kočičí pobodě - pardon, podobě (smích). Ale ať už je to jakkoli, Selkirk Rex si mě prostě získal. A co vy? Už jste někdy potkali takového chlupáče?